Josef Vrtal (alias expert Pepa z Autosalonu) se v nedávném rozhovoru pro pořad BROCAST rozhovořil mimo jiné o praktikách na trhu s ojetinami. Pořad Autosalon by se totiž měl nově zaměřovat nejen na vozy nové, ale i ojeté. Můžeme se tak těšit na testy nejprodávanějších ojetin včetně spousty cenných rad, jak postupovat při jejich koupi a na co si dávat pozor.

Některá svá doporučení však Vrtal prozradil už v rozhovoru pro pořad BROCAST (celý rozhovor naleznete na konci článku). Zmiňuje například, že velmi zajímavými vozy na bazarovém trhu jsou vozidla s nájezdem vyšším než sto tisíc kilometrů, u nichž je výrazný rozdíl mezi jejich aktuální a pořizovací cenou. Jedním dechem však dodává, že si kupující musí být jisti dobrou historií takové ojetiny a vůz před koupí prověřit, což mnoho lidí nedělá:

„Dvě stě tisíc korun jsou pro spoustu lidí několikaleté úspory a ty lidi nejsou schopní obětovat těch pět set korun, aby si to auto prověřili.“

Dle Vrtala totiž lidé při koupi vozu často zapomínají přemýšlet racionálně:

„To je úplnej paradox, my si jdeme kupovat byt, který stojí třeba dva milióny tři sta (tisíc korun) a máme hypotečního poradce, pojišťovacího poradce… Pak si jdeme kupovat auto, který stojí sedm set (tisíc korun) a rozhodujeme se emocema.“

Vyhněte se prodejcům, kteří neuvádí VIN

Problémem také je, že někteří prodejci nechtějí záměrně zveřejňovat VIN auta, abyste si nemohli prověřit jeho historii. A jak tedy zní rada Josefa Vrtala? Pokud vám prodejce nechce sdělit VIN prodávaného auta (a tím vám de facto brání v jeho prověření), raději se poohlédněte po jiném voze i prodejci:

„Moje zásadní rada: pokud vám někdo nechce dát VIN, tak ho kopněte do pr**le a vůbec to auto nekupujte… To VIN vezmu, vezmu čtyři sta korun nebo pět set a vím, jestli to auto má průkaznou historii nebo neprůkaznou, tečka.“

Slova Josefa Vrtala se shodují se zkušenostmi zákazníků Cebia. Pokud prodejce u inzerátu neuvádí VIN, nebo ho nechce sdělit ani na vyžádání, často se jedná o vůz se stočeným tachometrem nebo po těžké havárii. Mnoho zákazníků tyto skutečnosti bohužel zjistí až po zakoupení vozu, kdy s tím již zpravidla zmůžou jen velmi málo. Nákup takové ojetiny může skončit i policejním vyšetřováním, jak jsme psali třeba v tomto článku.

Virtuální auta v české inzerci

Za další velký nešvar českého trhu s ojetinami Vrtal označuje tzv. virtuální auta, tedy inzeráty neexistujících vozidel, kterými prodejci lákají zákazníky do svých autobazarů, aby jim záhy nabídli jiné (často dražší nebo horší) vozidlo:

„Problém bazarovýho trhu jsou takzvaný virtuální auta v inzercích. Je to tak, že se najednou objeví inzerát Škoda Octavia, rok 2015, po důchodcích, najeli s ním 15 tisíc kilometrů. Teď hned za 180 tisíc korun. Je to inzerát. Lidi věří na internetu všemu… …tak proč nevěřit inzerátu tady o tom autě... A ten člověk prostě jede do toho bázu (autobazaru) a to auto neexistuje.“

Podle Vrtala tyto falešné inzeráty tvoří až 15 % celé české inzerce ojetin. Jinými slovy každé šesté ojeté auto, které si na internetu prohlížíme, nemusí vůbec existovat:

„Prostě podle mě 15 % aut v inzercích vůbec neexistuje a jsou to rybí háčky…“


Zdroj: BROCAST@YouTube 

Jde se těmto praktikám vůbec bránit?

Jde, stačí dodržovat pár základních pravidel:

  1. Vždy zjistěte VIN vozidla ještě před návštěvou prodejce. Pokud jej nechce sdělit, poohlédněte se po jiném autě a ideálně i prodejci.
     
  2. Vůz si vždy prověřte a to minimálně on-line na základě jeho VIN –ideálně v největší databázi záznamů o ojetých autech na Cebia.com
     
  3. Na zkušební jízdu vezměte i zkušeného mechanika, nebo vůz nechte zkontrolovat v autoservisu. Pokud vám v tom prodejce brání, auto nekupujte.
     
  4. Pečlivě čtěte kupní smlouvu. Pokud jsou v ní závady vozidla, o kterých vám prodejce neřekl, trvejte na jejich nápravě či přiměřené slevě z kupní ceny.